na Blog.cz

Tak jak jsem tu už jednou zmiňovala - Jsem v soutěži o Scene Girl :D (jako já už scene nejsem ani emo ale to neva no) každopádně tu soutěž už chci dotáhnout nějak do konce, když už jsem s ní začala... :) tak jestli bych vás mohla poprosit o hlásek na odkaze → www.scenegirl.cz To hlasování je hned nahlavní stránce vpravo, v takovém rámečku kde je hlasování no... (to snad najdete, v tom vám věřím xDD)... Moje přezdívka je MarQetQa a zatím teda jsem na tom s hlasama nic moc :D tak kdybych vás mohla poprosit o trošku pomoci... ^_^ Předem moc dík co to pro mě udělají. ;)

"Proboha!" sevřelo se mi hrdlo.Daniel a Emma nic neříkali a jen též vyděšeně přihlíželo té hrůze naproti.První z nás, kdo nejrychleji a nejpohotověji zareagoval byl Tedd.Okamžitě k nám přiběhl."Měli bysme asi rychle jít." "OK, jdeme." kývnul brácha a rychle jsme se už drali zkrze dav lidí k výtahu. "Počkat, kde je Katie?" zastavila jsem se před dveřmi výtahu.Ostatní se také zarazili. "Ona nešla za váma?" "Ne, za mnou tedy ne." zakroutila jsem hlavou, jelikož jsem šla jako poslední. "Jdu jí najít."okamžitě jsem vyrazila zpátky davem, který se teď, ale zběsile probíjel ke všem výtahům, které byli zde na patře.Stále jsem volala Katienino jméno, avšak žádné odezvy se mi nedostávalo, až potom jsem ji uviděla, jak stojí jako jedna z posledních u fontány a jakoby byla zhypnotizovaná, koukala stále z okna ven, ale ne na zasažený objekt na druhé straně, ale na... další letadlo směřující na naší budovu.Rozeběhla jsem se ke Katie a drapla ji za ruku. "Honem, pojď... musíme jít." Nečekala jsem na to až mi odpoví, táhla jsem ji za sebou a běžela zpět k ostatním, co už nás také vyhledávali, co nejrychleji to šlo.Když jsem se za sebe ohlédla, spatřila jsem obrovské čelo dopravního letadla, mířilo přímo o pár pater pod nás.

8:12 am

Seděli jsme v mekáči a v poklidu snídali, když v tom se ozval bráška. "Sakra" přežvykoval se zkřiveným úsměvem. "oni v tom jsou vajíčka." otevřel obě půlky sendviče a zkontroloval obsah mezi nimi. "No... super.Připadám vám, že snad mluvím tatarsky?" "Ne proč?" povytáhla jsem obočí. "Já té prodavačce asi dvakrát říkal, že chci ten toast se sýrem a ona..." "Hele LB" oslovil ho Tedd "buď v klidu, já jsem tu minule zase chtěl cheesburger a oni mi donesli FishMc." "No jo... já vím... stává se."

Jen tak mě teď napadá... Zřejmě se ptáte, proč Tedd oslovuje mého bratra LB.Stejně tak, ale i Tedd má přezdívku - Tigo.Je to proto, že oba hned potom, co opustili uměleckou školu, začali dělat hip hop muziku.Nejdříve tedy s tím příliš neoslnili, ale to byl opravdu teprve rozjezd.Nyní už oba skoro každý víkend mají koncerty v různých clubech, apod.Mají už dokonce i své CD s názvem Without Return.Dokonce i fanynek mají celkem požehnaně.S kariérou mají tedy docela dobře našlápnuto.

"Hele bráško, hlavně že si rozumíme." provedla jsem pohyb rukou, jako když se zvoní na nějaký vánoční zvonek. "Jo rozumíme." zopak s úsměvem ten samí pohyb.Tedd okamžitě pochopil a chytil se toho také.Tyto opravdu bláznivé hesla mezi námi byli vzpomínkou na ty staré časy, co jsme společně na škole prožili.

Bylo ráno jako každé jiné.Začínal nový sluneční den.

Probudila jsem se už kolem šesté hodiny a přesto, že byl výkend to pro mě bylo pozdě.Dnes jsme totiž měli sraz s pár kamarády z bývalé umělecké školy.Chtěli jsme si všichni zajít někam do nákupního centra a tak jsme zvolili světové obchodní centrum.Jenže, jelikož Katie měla odpoledne basket a já doučko z franzouštiny, museli jsme se sejít už v 7 ráno.

Stihla jsem to jen tak tak.Teda... spíše pozdě než "jen tak tak", o pět minut.Všichni už čekali před první budovou u fontány.Všichni, tím myslím - Katie, Emmu, Daniela a Tedda."Ahoj" zdravila jsem je už z dálky. "já se vám strašně omlouvám, ale jaksi jsem... No, ujel mi bus" Daniel se na mě na oko nedůvěřivě podíval. "Nekecej ségra, to tě máma zapomněla vzbudit?" V duchu jsem si říkala, že tyhle hloupý poznámky by si mohl kolikrát i odpustit.Jinak to byl super brácha.Nevídali jsme se, ale moc často.Naši rodiče se pohádali a odstěhovali se od sebe, já zůstala s mamkou a Daniel u táty.Občas si nás rodiče na chvíli promění, ale nikdy nejsme s bráchou spolu.Maximálně, když se tak někde potkáme na ulici nebo u školy.

"Tak jdem?" pobídla nás Katie. "Jojo." souhlasili jsme a kráčeli si to směr první budova.

"Tak kam nejdřív?" obrátila se na nás Emma. "No hele..." nakousla jsem jednu věc. "má ještě dorazit Natalya... tak bysme na ní asi měli počkat." "Jo ok... a kde vlastně je?" vyzvídal Tedd. "Prostě jen zaspala... to se stává." V tu chvíli co jsem dořekla větu už se za mnou ozval známí hlas a rychlé kroky. "Počkejte na mě..." Otočila jsem se a v zápětí uviděla Naty. "No čauky." objala jsem se s ní, ona celá zadýchaná sotva mohla mluvit. "Tak teď teprv někam můžem jít." kývla jsem hlavou na Emmu.Všichni jsme se dohodli na tom, že ze všeho nejdřív by nám bodla nějaká snídaně... sice jsme se museli obětovat a promrhat 5 minut ve výtahu, kterým jsme museli vyjet až do 128. patra... No jo hrůza... ale jen ve 128. mají ten nejlepší McDonald's s nejlepšími ranními toasty, apod.

Pokráčko příště... :P

Prosila bych názor do komentků ~.^

Takže tenhle blog jsem neukončila :D teď jsem ho trošičku zrekonstruovala a bude sloužit jako blog o FF. :) Tedy o Fan Fictions - příbězích, které budu psát. :) Tak doufám že budete trochu číst... :)

No tak teď už to přišlo ^^ Připravila jsem pro vás úplně nový spešl blog převážně o SCENE :) tady ten blog už definitivně ukončuji a nelituji toho, jelikož ten nový (podle mě a pár lidí co už ho viděli) stojí vážně za to... ;) dala sem si taky záležet takže ho najdete na tomto odkaze!!!

↓↓↓

BTW: SBéčka kdo budete ještě chtít spřátelit tak mi tam napište do Make SBééns ;]

Hihi, tak to je něco!Dir en grey JEDOOOU :D